Vznik osady Člupek a něco málo historie o Člupecké hospodě

Vznik osady Člupek a něco málo historie o Člupecké hospodě

Silnice, která od Litomyšle kolem dvora Vlkova, Zavadilky vede Němčicemi k České Třebové. Jest to dědina lidnatá v něž zvláště se nám zamlouvá značné množství rázovitých staveb, krásně sestavených lomenic a „podšupů“. Zajímavými nápisy i hezkými malbami opatřených.

Z těchto výzdob zřejmo, jak jsou Němčice spojený s ní Člupek osadou převážně katolicko, skoro na všech lomenicích nalezneš obyčejně uprostřed pěkného věnce monogram Kristův, srdce třemi meči probodené, ozdobný kůž, jeden nebo tři menší, na stavení blíže Dubinky namalováno i Boží oko a v Čupku uprostřed neobyčejně pěkného věnce červených a žlutých kvítků psáno nad křížem „ Maria Obrana “! Avšak ani nápisů mravoučných se v obou vesnicích nedostává, nakladatelé, neb mistři stavby byli pravými mudrlanty. Tak přidal jeden k obvyklému Pán Bůh žehnej atd. i všemu konec krom závisti, přej tomu ke štěstí.

Na lomenici Člupecké hospody z r. 1788 moudře pověděno. „Čin co čin, však ku konci pohlížej.

Člupek – Zde stávala tvrz, o které se poprvé zmiňuje historie z roku 1410. Tu sídlil zeman Václav Stach mladší z Vinař. Po něm Mikuláš ze Člupku a konečně v 16 století Bohouš Člupecký ze člupku. Brzy potom ves zpustla v roce 1558. Majitelé tvrze Kostkové z Postupic byli stoupenci učení Českokratiského a měli tu modlitebnu -> sbor Člupecký.

Panský dvůr Člupecký vyhořel roku 1693 a půda jeho na to rozdělena 40ti osadníkům. Tak založena osada Člupek roku 1695 za Jana Bedřicha Trantmannsdorfa.

Z historie Člupecké hospody rodiny Dědourkovi dle mojich paměti. Začnu kulečníkem, kde jsem školák stavěl kuželky. Velmi oblíbená zábava. Člupecká hospoda byla sídlem spolku „Hušašáku“ pod vedením „pana otce“ pana mlynáře Sedláčka. Zde schůzovali a připravovali další činnost. Nikdy nebyla nouze o nějakou lumpárničku. Kulečník se zrušil zřízením kin a na sále, pro zhotovení nouzového východu. Byla to škoda, poněvadž zábavy na sále neměla chybu. Májové věnečky plesy, babské bály ale neúspěšnější byla posvícenská sousedská tancovačka. To se tancovalo v neděli, to mělo pokračování v pondělí. Scházeli zde členové myslivecké společnosti milovníci mariáše. Pan hostinský Dědourek pořádal vepřové, hody, a též vyráběl kvalitní bylinný likér, na který si sám opatřoval potřebné bylinky ale ty byly jeho tajemstvím. Měl na tuto činnost koncese. Poněvadž Člupecká hospoda je u samé silnice z Litomyšle do České Třebové a minulých dobách kdy nebyla automobilová doprava v takovém počtu se tu zastavovali často tak zvaný povozníci aby nakrmili koně a sami se posílili.

Raritou byla zastávka pánu řezníku z České Třebové, kteří když se vraceli z Litomyšle z trhu aby vynechali známou Člupeckou hospodu. Nebylo výjimkou u jednoho stálého hosta aby na posezení nezvládl půlku husy někdy i celou a k tomu „štěně“ piva čili 25litru které si sám čepoval ze soudku u stolu. Člupecká hospoda byla známá v širokém okolí pro vzdárnou čistotu, obsluhu a celkově toho bylo všeho kladného že by to vydalo ve vzpomínkách na napsání knihy. Vždyť na vesnici se v hospodách uzavíraly různé obchody, výměny, předávaly se rady. A hlavně po namáhavé práci chvíle odpočinku, zábavy a posilnění do dalších dní.

Zapsal čestný host

Hostince na Člupku až do roku ukončení v roce 1988

Vytlačil Strejda